Velká Říjnová Bluegrassova Diana

Bleugrassové dýchánky v penzionu Diana na Blatech u Jičína k sobě pomalu, ale jistě přitahují pozornost příznivců toho "našeho" žánru z širokého dalekého okolí. Na tuto zatím poslední Dianu, jsem se těšil už velmi dlouho, z jednoho prostého důvodu. Kromě Honzy Bicana a jeho přátel a Jirky Králíka s Rowdy Rascals byla připravena chuťovka. Kdo zná Jirku Tomana jako pořadatele, nepřekvapí ho, že na jeho akcích jen stěží uvidíte nějakou skupinu hrající s baskytarou. Ale dokážete si představit hrát energií překypující Cop s doprovodem kontrabasu? A aby těch překvapení nebylo málo, navíc zpívající na prostorové (nebo chcete-li kondenzátorové) mikrofony? Donedávna jsem si něco takového neuměl představit, proto jsem zpočátku Jirkovi nechtěl věřit, že Míša Leicht na něco takového přistoupí. Ovšem nečekané se stalo skutkem a ono ojedinělé představení se mělo konat právě 20. října na Dianě.

Průvodcem celým večerem nám byl Jirka Šubr, který se zároveň staral o nazvučení. Myslím, že obou úkolů se zhostil se ctí.

Honza Bican příjemně rozjel celý večer svýmy skvělýmy písničkami za doprovodu svých přátel - Milana Leppelta (kytara), Pavla Brandejse (kontrabas) a Davida Kouckého (housle). Páně Bicanovo skladby osobně žeru, mám rád jeho vtipné texty, které nenuceně vyprávějí to, o čem je skladba v originále. Zkrátka příjemná a vlídná muzika je to, která se mě osobně jen tak neoposlouchá. Bylo by nošením dříví do lesa rozepisovat se o dobrém výkonu doprovodné sekce, prostě to šlapalo, i když Honza Bican spoluhráčům situaci nijak neulehčoval. Nebyl dopředu daný "fahrplan" a tak pro ně bylo občas prvních pár taktů další písně překvapením cože to vlastně je za operu. Přesto, nebo spíš právě proto bylo celé vystoupení bezprostřední a pohodové.

Po krátké přestávce před mikrofony nastoupil můj další favorit Jirka Králík s Rowdy Rascals. Smršť swingu, old time music a bluegrassu. Vždycky mě znovu překvapí, jak je zvuk skupiny plný v obsazení pouhých třech muzikantů. Nutno dodat - pánů muzikantů. Jirku Králíka doprovází na kontrabas Karel Waska. Je obdivuhodná energie, jakou vkládá do svého hraní. Neméně obdivuhodný je perfektní strojově přesný swingový doprovod kytary Jirky Boka. O kvalitách lídra celé sestavy Jirky Králíka je prostě zbytečné mluvit. Celé vystoupení prostě nemělo chybu a třešničkou na dortu bylo už jen "pískání" Jiřího Králíka staršího povýšené na uměleckou disciplínu. Kdo zažil, ví o čem mluvím. Rowdy Rascals pochopitleně nadšené publikum nepustilo pryč bez několika přídavků, ostatně jako i předtím Honzu Bicana a později Copáky. Nutno říci, že ctěné diváctvo způsobilo na Dianě atmosféru pro účinkující muzikanty jistě příjemnou. Snad mohu ještě doporučit, nahlédněte na internetové stránky Jirky Králíka na adrese www.fiddlegeorge.com, kde se jistě dozvíte další zajímavosti o celé sestavě.

Následuje další přestávka a po ní už se na pódiu derou nesměle i dravě Copáci. Jirka Vopava má dnes áčko, na mandolínu ho důstojně zaskakuje Honza Máca (jak se později dozvídáme, není to jeho premiéra s Copem). Nemožné se stává skutkem, Zdeněk Fík sebou před mikrofony vleče půjčený kontrabas. Galašou může začít.
Publikum slyší staré pecky i něco novějšího, dokonce se občas hraje i na přaní...Každý si určitě přišel na své. Zpočátku byla trochu znát nervozita z nezvyklých mikrofonů, ale to za chvíli zmizelo. Prostě Cop hrál pěkně, živě, skoro "unplugged" a to se přátelé opravdu už jen tak neuvidí. Mimochodem, kdo z vás zná krásné album Tradition, které Cop natočil ve spolupráci s panem Arthurem Robinsonem a které je opravdu tradiční natolik, že v něm dravý a dynamický Cop jen stěží poznáte?
Ale zpátky k vystoupení. Klobouk všemu nasazuje Jirka Toman, který Míšovi L. nasazuje během písničky klobouk, tedy svuj stetson. Maje trochu větší rozměry, mizí v něm téměř celá lídrova hlava, ale statečně dohraje písničku do konce :)
Copáci byli téměř k nezastavení a přidávali už ani nevím kolikrát. Až mi bylo líto Zdeňka Fíka, jehož ruce uvyklé baskytaře museli všechno utáhnout na kontrabas. Ale pomyslnou buřinku z hlavy, zhostil se toho statečně, i když u konce už zcela zjevně se zaťatými zuby. Všechno jednou končí a skončilo i tohle skvělé představení. No a Ti nejvytrvalejší samozřejmě domů hned nezamířili, ale ještě chvíli pobyli v útulně zabydleném lokále při troše toho nezbytného modrého džemu.
Těším se na další Dianu a pokud jste tam ještě nikdy nebyli, věřte, že cesta se vám odmění skvělými zážitky a přátelskou, až bych se nebál říci rodinnou, atmosférou. Tak v prosinci na Dianě třeba naviděnou...

10. Ralphův minifest v Lukách nad Jihlavou

Když mi přisla zvací SMSka od Ralpha, že se koná poslední minifestival, jen jsem zamačknul slzu a řekl si, že asi už nepoznám mladý a přesto tradiční festivlek. Ale ve čtvrtek mi Jirka Toman řekl, jestli s ním nechci jet do Luk jako šofér. Chviličku jsem tedy váhal, ovšem nakonec jsem svolil a začal se tedy pomalu těšit.

Vyrazili jsme z Jičína kolem šesté a do restaurace u Kuřítků, kde se celá kratochvíle konala, dorazili až kolem deváté hodiny. Přišli jsme tedy o vystoupení domácích Pražců a právě bohužel uzavírala svůj blok skupina Kvintet z Písku. Slyšel jsem jen poslední dvě písničky, ale bylo to natolik dobrý, že moc lituju pozdního příjezdu a těším se, až chlapce uslyším někde příště.

Další, kdo nastoupil na podium byla formace Country coctail, tentokrát v trochu jiné sestavě, než je známe obvykle. Kytaristu Milana Čelikovského zastoupil jako host Dennis Schut, který s kapelou bude hrát v říjnu na vystoupení v USA. Chlapci vystřihli pěknou řádku známých tradicionálů, několik country songů, v Dennisove podání zazněl Hank Williams a jako host si s nimi zahrála a zazpívala Katka Kühlweinová. Prostě příjemná a pohodová muzika. Vystoupení uváděl Dennis anglicky, přeci jen jeho čeština ještě má drobné mezery ;o)

Po Country coctailu prišel na řadu hlavní host večera, Petr Kůs a Fámy. Ač osobně preferuji bluegrass v originále, Petrovi texty jsou natolik propracované, zpěvné a s nápadem, že jeho vystoupení si nikdy nenechám ujít. Kdo někdy byl na vystoupení Fám, tomu jsou asi další slova zbytečná. Zazněl průřez ze všech vydaných desek a ke slovu se dostala i nějaká novinka. Během hraní na podium vstoupil Jirka Toman a za bluegrassovou asociaci předal Petrovi cenu, udělenou mu Evropskou bluegrassovou asociaci -"Pioneer of bluegrass". Cena měla být udělena na EWOB festivalu v La Roche, kde ji za Petra Kůse převzal právě Jirka Toman. Po tomto předání ceny koncert Fám pokračoval a dá se říci gradoval až k závěru, kde si jako host zahrál a zazpívál bývalý kytarista Fám a pořadatel minifestu Ralph Schut už téměř zlidovělou Zlatou rybku.

Po krátké přestávce přišel už opravdu poslední hudební zážitek tohoto večera a to duo R.U.R. 2 - Radek Vaňkát a Ralph Schut. Předvedli perfektní výkon, dokázali, že to jde i bez banja a basy a navíc celou dobu vtipně bavili publikum. Prostě roboti :o) Mám rád Ralphův výběr skladeb, jedna písnička hezčí než druhá a o brilantnosti sól a vyváženém dvojhlase není třeba pochybovat. Prostě bonbónek na závěr.

Nakonec jsem byl moc rád, že jsem měl možnost se sem podívat a jen doufám a pěvně věřím tomu, že Ralph zase nějakou vypečenou akci vymyslí a diváctvo (které se mimochodem sešlo výtečné a dokázalo vybičovat svojí odezvou interprety k výborným výkonům) jak sám řekl "nenechá sedět doma". Takže Ralphe, díky za tenhle i předchozí minifesty a těším se zase někde někdy na nějaký další.

Tak už došlo i na mě

V dnešní době kdo nemá blog a není na netu, jako by nebyl. Moje internetové stránky vlastní výroby skomírají a ja nemam čas ani chuť na jejich údržbu. Ale občas jsem chtěl vystavit nějaké fotky a na to se mi moc zalíbilo Googlovo Picasaweb. A ani ostatni sluzby Googlu nejsou k zahození, kalendář používám taky moc rád a díky němu méně zapomínám cože jsem si to naplánoval na příští víkend. O genialitě vyhledávače Google ani nemluvím, bez něj si brouzdání po netu neumím už skoro vůbec představit.
A když jsem objevil tento blogovací webík, zachtělo se mi prozkoumat, co to umí. Proto tedy teď čtete těch pár řádku a ja uvidím co s tím dál, zda s jeho aktualizací budu úspěšnější, než se svým starým webem.